Děkuji,
pokud bychom v naší nadaci udělali průzkum, které slovo nejvíce používáme, jistě by první místo obsadilo slovo „Děkuji“. Nejčastěji děkujeme našim dárcům nebo dobrovolníkům. Dnes bychom však chtěli poděkovat lidem, kteří pomáhají nejen dětem v péči naší nadace, ale nám všem.
Desetiletí jsme žili velmi pohodlným způsobem života. Věci jsme považovali za samozřejmé a chtěli jsme pochopitelně stále víc. A čím víc věcí jsme chtěli, tím víc jakoby ubývalo lásky a pokory. Letos se nám život dramaticky změnil. Vlivem covidu začala v podstatě vymírat celá jedna generace. Generace lidí, kteří nám vybudovali základy toho, co dnes máme a bez kterých bychom tu ostatně ani nebyli. A přitom máme všichni, počínaje prostým občanem a konče vládou, prostředky k tomu, aby tomu tak nebylo. Snad již brzy pochopíme, že je to na každém z nás, jestli svým zodpovědným a solidárním přístupem ochráníme životy naše i našich blízkých a vrátíme se k normálnímu životu. K životu, kdy budeme žít jako dřív, ale (alespoň doufám) jinak. Jsem přesvědčen, že současnou těžkou situaci zvládneme. Proti lidskosti v nás nemá nějaký covid šanci.
Jsou profese, bez kterých bychom současnou pandemii nezvládli. Jsou to především lékaři a zdravotní sestřičky, ale také pracovníci v sociálních službách, humanitární pracovníci, lékaři bez hranic, příslušníci naší armády i příslušníci mnoha dalších profesí. Poklonu si zaslouží i zaměstnanci dětských domovů a Klokánků, učitelé, ale také všichni rodiče, kteří se dětem doma věnují celé ty dlouhé měsíce bez školy. Vy všichni od nás přijměte naše srdečné Děkuji. Jste naši hrdinové a zasloužíte náš obdiv a naše uznání.
Jaroslav Strejček
za tým Nadace Malý Noe
